Proměny Ústí nad Labem – Fórum
Po Mírovém náměstí je zde další významná změna v půdorysu města – prostor kolem šikmého kostela, s tím související dopravní infrastrukturní úpravy (viditelné v pravé spodní části snímků).
Po Mírovém náměstí je zde další významná změna v půdorysu města – prostor kolem šikmého kostela, s tím související dopravní infrastrukturní úpravy (viditelné v pravé spodní části snímků).
Opravdu Vás přitáhlo téma smrti Václava Havla?
Zajímavý pohled se mi naskytl, když jsem pomocí webu mapy.cz porovnal vzhled města na leteckých snímcích v průběhu posledních osmi let. Zaměřil jsem se na nepsané centrum města – Mírové náměstí. No posuďte sami.
Co se stane, když převrátíte logo (nové) vzhůru nohama?
V přechozích jednom, dvou, třech článcích jste se mohli setkat s různými formami – skrytými počítači, na různých místech fiktivní firmy. Posledním místem, které rád zmíním, je to, co nazývám ostatní prostor. Připomínám, že doposud se podařilo objevit a zaměřit 31 různých druhů inteligentních zařízení. V ostatních prostorách mnoho z nich najdete také (chytré telefony, kamery, switche, počítače, notebooky atd.), no ale čeká nás ještě poslední článek, takže zbývají ještě některé formy, které se nikde jinde zatím nevyskytly. (Více …)
Vzhledem k růstu počtu témat a zvyšující se náročnosti zpracování, jsem se rozhodl čas od času vytvořit přehled hlavních očekávaných článků. I vy čtenáři tak budete více “v obraze”, co lze očekávat. Tato očekávaná témata mohou být (a pravděpodobně také budou) prokládána menšími nebo znenáhla se objevšími perlami inkoustu
Podle CEO společnosti HP Meg Whitmanové je třeba využít sílu open-source komunity pro udržení konkurenceschopnosti mobilního cloudového operačního systému webOS. Spolu s uvolněním kódu bude poskytnut developerský framework ENYO. Více o tomto kroku naleznete přímo na stánce HP.

Vážení návštěvníci hepteridy. Rád bych rozšířil repertoár záběru tohoto webu a obohatil obsah nejen o IT články z (ne)typických oblastí využití. Jako příklad budiž poslouženo články o dojících robotech, které popisují reálnou aplikaci IT a robotizace v zemědělství. Proto, pokud vy sami nebo někdo z vašich známých má zajímavou myšlenku, zkušenost nebo nápad, kde se uplatňují nebo lze uplatnit IT technologie nebo jiné netradiční oblasti lidského života, nechť se mi ozve na níže uvedený kontakt. Po úvodním rozhovoru a pozitivnímu přístupu obdrží vlastní konto na hepteridu s možností vytvářet články.
Namátkou mě napadají následující obory nebo okruhy:
Ozvěte se prosím na adresu kamil.brzak@gmail.com nebo na ICQ:68883805. Nabídka platí stále.
V souvislosti s nedávno publikovanou aférou sledování mobilních zařízení prostřednictvím rootkitu Carrier IQ se nabízí spojitost souvislostí, která vychází z přístupu zaintersovaných stran:
Z výše uvedených indicií by se jeden mohl domnívat, že šlo o vládní “zakázku” zadanou mobilním operátorům (podobně jako NSA participuje při vývoji např. Microsoft Windows). Vzhledem k tomu, že se nejspíše mobilní trh nezhroutí, jak se bude vyvíjet realita? Je jasné, že hardware je a bude pod drobnohledem lidí, kteří nevěří “Systému”. A v jako každé válce, i tento boj zřejmě urychlí nebo rozjede novou větev technologií – primárně proto, aby bylo možno “tajně” dosahovat úspěchů podobných rootkitu od Carrier IQ.
Mimochodem, mobil je perfektní podložka pod starý stůl na chalupu
Aktualizace
Toto samozřejmě mohu zobecnit (ne s podložkou pod stůl, ale s hlídáním hardware). Mnoho pozornosti a úsilí je věnováno čistě softwarovým hrozbám, ale málokdo se zabývá případnými rootkity např. v síťových zařízeních Cisco, HP nebo Huawei. Pokud nikoho nenapadá, proč by v těchto zařízeních měly být rootkity, ptejme se také: a proč by tam být neměly?
Zajímavej web. Škoda že u článků chybí data vydání.
Aplikace pro detekci Carrier IQ: https://market.android.com/details?id=org.projectvoodoo.simplecarrieriqdetector
Napadené zařízení může obsahovat následující soubory:
/system/app/HTCIQAgent.apk
/system/app/IQRD.apk
/system/bin/htcipcd
/system/bin/iqfd
/system/bin/iqd
/system/lib/libciq_client.so
/system/lib/libciq_htc.so
/system/lib/libhtciqagent.so
/system/etc/iqprofile.pro
Tak telefony (zoufalfony) s MeeGo k dnešnímu dni: Nokia N9 (umí ho i náš Vodafone), Nokia N900 a Nokia N950. Trochu nechápu, Nokia Lumia 800 jede na parádních Windows Phone 7.5, dožívá Symbian. Co má to MeeGo na Nokii znamenat? Cítím pach mrtvého masa?

Dnešní článek bude mírně odlišný od (prvních) dvou předchozích. Ukážeme si totiž skutečně neviditelnou techniku, která, narozdíl od té co je “na place”, zůstává skryta za zamčenými dvěrmi (nebo dvířkami). Základní místo pro IT zázemí tvoří místnost zvaná obvykle serverovna. (Více …)
Poslední dobou jsem se trochu opřel do bezpečnosti mobilních operačních systému (počínaje Androidem) a tak mě v této souvislosti také samozřejmě zajímá, jak jsou ošéfované zdroje aplikací pro běžného uživatele – Android Market (jako hlavní zdroj), případně jiné zdroje. Otázku ochrany nyní zkusím položit do roviny aktivity a pasivity. Co vlastně tímhle dělením myslím? (Více …)
Google oslavil/oslavuje tento zajímavý počet stažení aplikací na svém portálu Android Market. Aplikace lze stáhnout za velmi rozumnou cenu. Ale. Co se podívat z druhé strany? Jak se vlastně aplikace, které si můžeme stáhnout, dostanou na Android Market? Stačí k tomu pouze splnit tyto základní podmínky:
Po té se stačí pouze zaregistrovat a zaplatit poplatek $25 a je to.
Kdo najde popis toho, jak jsou aplikace testovány z hlediska bezpečnosti (např. proti těžbě informací ze zařízení, na kterých je instalována), nechť se ozve. Budu opravdu rád!

Omlouvám se za pa-informaci – jde o 10 miliard stažení, ne aplikací.
Jak jsme na tom s obecnou bezpečností mobilních zařízení? Tato otázka zaznívá stále častěji spolu s tím, jak roste trh s těmito předměty. Zájem nezůstává jen u Androidů i když se o nich ve světě, zdá se, píše nejvíce.
Anketa, která na hepteridě probíhá od 21. Listopadu 2011 ukazuje, že nejbezpečněji se cítí uživatelé právě s Androidem a BlackBerry (každý dostal shodně 29,41% hlasů), v závěsu je Symbian (17,65%), iOS (11.76%), Windows Mobile a jiné (5,88%), MeeGo nehodnotil nikdo. Všechny údaje jsou k 5.12.2011 (14:00 CET).
Podívejme se, jak jsou jednotlivé systémy hodnoceny globálně z hlediska bezpečnosti a rizikovosti. (Více …)
Zde je formou slide-show vytvořený aktuální přehled “nejnebezpečnějších” Android zařízení: http://www.crn.com/slide-shows/security/232200371/the-12-riskiest-smartphones.htm;jsessionid=r5H0x1X+ZGXiYqEKpDjDAQ**.ecappj01
Souhrnný článek o Carrier IQ: http://www.lupa.cz/clanky/kdo-muze-za-smirovani-vasich-mobilu-carrier-iq-operatori-nebo-mozna-zakaznici/
Porovnání jednotlivých výrobců mobilních zařízení a vztah k bezpečnostním fíčurám operačního systému Android, a to přímo v PDF: http://www.csc.ncsu.edu/faculty/jiang/pubs/NDSS12_WOODPECKER.pdf
Zajímavou stránku přináší server Wikileaks. Jejich web Spyfiles.org průběžne informuje (z celosvětového hlediska) o firmách v jednotlivých zemích, které využívají technologie pro sledování (spíše trasování) lidí, a to následujícím způsobem:
Česká republika (k dnešnímu dni) má dva záznamy o výše zmíněných aktivitách. Jedná se o firmy Inveatech (informace) a Phonexia (informace). Materiály o nich jsou k dispozici v závorkách za názvem těchto firem. Do jaké míry jsou zmíněné dokumenty vypovídající o praktikách, které bychom nemuseli mít rádi, nechám na čtenáři samotném.
V předchozím článku jsme poodhalili formy počítačů, které můžeme rozpoznat při pobytu v kancelářích. Seznámili jsme se s tím, proč je dobré si uvědomovat, co vše je počítač (zejména z pohledu bezpečnosti používání zařízení) a vyjmenovali minimálně čtrnáct různých případů – od klasických stolních “strojoven”, až po rafinovaně schovaný wi-fi router kdesi v rohu kanclu. No a protože bylo vše šito na míru fiktivní výrobní firmě, posuneme se z kanceláří do prostor výroby a skladování dílů, výrobků nebo polotovarů. (Více …)
Počítače se plynule a nekompromisně vmasírovaly do firemních struktur podobně, jako kdysi papír a tužka. Kancelařina se dnes bez počítače neobejde snad ani na té nejodlehlejší policejní stanici a schopností jeho ovládání nás dnes (mnohdy) překvapí i dvouleté děti.
Pravděpodobně obtížně budete mezi blízkými (narozenými po roce 1950) hledat někoho, kdo počítač nikdy neviděl nebo si na něj nesáhl. A přesto. I když žijeme v době, která na výpočetní technice velkou měrou stojí, existují počítače, které jsou okem běžného uživatele neviditelné. Nemluvím tady o žádném utajeném výzkumu kdesi na Sibiři, ale o reálných podmínkách v mnoha firmách. Tímto článkem bych rád poodhalil závoj, který brání obyčejným smrtelníkům (ve vší úctě a pokoře k nim) “vidět”. Cílem je tedy ukázat a osvítit. Pomoci uvědomění si okolností, které ve svém důsledku mohou zlepšit orientaci ve světě firemního IT, ve vztazích bezpečnosti informací a v neposlední řadě (a možná především) v boření dalších z mýtů halících IT do roušky “těch divnejch, neochotnejch a drahejch týpků kdesi v podzemí”. Na každý druh počítače lze totiž podnikat útoky s cílem získat data nebo poškodit zařízení – s vyšším cílem být konkurenceschopnější, než rival na trhu, případně zavařit firmě, která zavařila mě. (Více …)
Právě testuji Android Virtual Device Manager, který je součástí již dříve použitého (v souvislosti s odblokováním a rootováním Galaxy Nexus S) balíku Android SDK.
Tvorba AVD, instalace Eclipse, instalace ADT pluginu, tvorba nového Android projektu… cool!
Je zajímavé, že když jsem téměř před rokem na toto riziko upozorňoval, viz http://www.cleverandsmart.cz/zradne-smartphony-aneb-chytre-telefony-ktere-vas-mohou-i-znicit/, tak si mnozí říkali, že autor článku trochu přehání a najednou se všichni diví, co že se to vlastně stalo. Ale mě to vůbec nepřekvapuje.